V Berouně proběhl v akademickém roce 2011/2012
průzkum názoru obyvatel města starších 15 let na téma: Efektivní řízení komunikace českých
zdravotně preventivních projektů v Keňi pro úspěšné dlouhodobé financování
jednotlivci.
Celý průzkum, který měl 250 respondentů, měl přinést nová
fakta, která mohou přispět pro profesionály v oblasti řízení a komunikace
humanitárních projektů. I když byl projekt zaměřen přímo na africkou Keňu, tak
se dá mnoho poznatků s rezervou aplikovat i v jiných oblastech
filantropických aktivit. Průměrný věk respondentů byl zhruba 38 let.
Průzkum například zjistil, že kromě platby hotovými penězi,
dárci preferují přispívat nákupem symbolického předmětu a také platbou skrze
mobilní telefon, tzv. DMS zprávou. Tyto informace jsou pro mnohé odborníky
novinkou, protože v době jejich studia, či zahájení projektu, ještě ani
technologie DMS neexistovala. I dnes je stále využití technologie DMS velice
limitováno, díky legislativní náročnosti a podmínkám.
Dalším zajímavým zjištěním byl například výběr médií, která
dnešní veřejnost zásobují informacemi o humanitárních projektech. Ukázalo se,
že je pokrývat média konzervativní, ale také média nová. Vedle tradiční
televize a tištěných médií a periodik se také silně prosazují média jako je
internet – dnes však v již mnoha formách, které je třeba zásadně
rozlišovat a mixovat – jsou to zejména www stránky, elektronická periodika a
také sociální jako je dnes například Facebook.
Nejznámějším projektem v této oblasti označili obyvatelé
Berouna projekt v keňském Itibo, kde zřizuje organizace ADRA neziskovou
nemocnici. Hned za ním však skončil projekt, jehož organizátor Jiří Pergl žije
a pracuje v Berouně – jedná se o nadační fond „One more day for children“,
v rámci které se buduje sirotčinec a pečuje o děti bez správného zázemí a
bezpečí.
Na třetím místě skončil opět méně známý projekt „Afrika
Africe“ Československé církve husitské, pod vedením kladenského duchovního dr.
Phanuel Osweto. Z tohoto se dá také usuzovat, že i malé lokální projekty
mohou zaujmout lokální veřejnost a dostat dostatečnou podporu pro svůj život
v komunitě.
Obecně se dá říct, že veřejnost dnes již chápe provázanost
světa a potřeby pomáhat jinde. Je však jen na vůli, chuti, času a dovednostech
profesionálů v řadách pracovníků projektů, zda dokážou nemalý finanční
potenciál přeměnit přímo ve finanční pomoc a ne jen platonickou.
Každopádně se ukazuje, že i město velikostí a významu
srovnatelného s Berounem, má potenciál plně podpořit a rozvíjet jeden, či
několik obdobných projektů. Tento poznatek je o to cennější, o co těžší je
ekonomicky doba a osudy těch, kteří chtějí pomáhat.
Autor:
Viktor Korček, MBA
Doktorand PhD programu
Vysoká škola zdravotnictví a sociální práce Sv. Alžběty
Bratislavě
Žádné komentáře:
Okomentovat