Rotariáni stojí u
mnoha významných humanitárních projektů, které pomáhají měnit
svět, nebo alespoň kvalitu života lidí, kterých se dotknou. Spolu
s časem se mění celý svět, mění se potřeby jeho obyvatel a také se
mění metody řízení projektů a jejich komunikace.
Osobně se již řadu
let věnuji profesionálně poradenství v oblasti managementu a
marketingu firem. Díky těmto zkušenostem jsem však zjistil, že
existují mnohé odborné slabiny v řízení dobročinných projektů a
jejich komunikace, což je velká škoda a ztráta, protože
dobrovolníci na nich pracují velice houževnatě a jejich úsilí si
zaslouží odměnu formou úspěchu projektu.
V rámci svého
doktorského studia jsem realizoval průzkum, jehož cílem bylo
analyzovat a doporučit jak efektivně komunikovat české
zdravotně-preventivní projekty v africké Keni, tak aby lákal
jednotlivce k finančnímu příspěvku. Žádný podobný průzkum na toto
téma a obdobného rozsahu neexistoval, takže bylo potřeba pokládat
i naprosto zásadní otázky. O to však lépe. Získané odpovědi můžeme
velice dobře použít jako inspiraci pro řízení našich projektu a to
jak v Africe, tak i s jistou tolerancí jinde na světě.
Nebudu zde rozebírat
teoretické pohledy na projekty a na změnu světa, raději se podělím
rovnou o malou ochutnávku „ovoce“ výzkumu, tj. o zjištěné
skutečnosti, které mohou každému pomoci řídit a komunikovat
vlastní projekt. Musím ještě uvést, že průzkum měl 250 respondentů
starších 15 let, všichni s pobytem ve městě Beroun.
Prvním zásadním
pozitivním zjištěním bylo, že většina respondentů uvádí, že
v předchozím roce přispěla na nějaký zdravotně preventivní
projekt. Dle očekávání, u
žen to bylo vyšší procento, než u mužů. Celkem to ale bylo plných
58 %.
Na otázku, zda je
pro respondenty přínosem přispět na některý český humanitární
projekt, konkrétně v Keni, tak byla kladná odpověď u 64 %
respondentů. To považuji také za velice pozitivní výsledek,
zvláště když se někdy naše veřejnost prezentuje jako rasisticky
orientovaná a uzavřená.
Co se týče
konkrétního příspěvku na nějaký zdravotně-preventivní projekt
v Keni, však máme skutečný příspěvek pouze u 11 % respondentů. To
je nízké číslo a ukazuje, jak málo je využívaný potenciál vůle
veřejnosti. To je určitě k zamyšlení a také mimochodem
opodstatněním významu mé výzkumné práce.
Nejznámějším
projektem byl uváděn projekt české nemocnice v Itibo,
organizátorem je ADRA a manažerem pan Aleš Bárta. Tento projekt je
známý z médií, televize, novin, dokonce se tam točil i celovečerní
film českého režiséra Zdeňka Trošky. Tento projekt tedy můžeme
brát jako jakýsi nejrozvinutější model a můžeme na něm ukázat
hodně inspirací pro projekty další.
Jako druhý se
umístil „berounský“ projekt pana Jiří Pergla „One More Day for
Children“, který buduje dětský domov a školu pro děti, jejichž
rodiny zničil AIDS.
Třetím nejznámějším
projektem je projekt „Afrika Africe“ Československé církve
husitské, která buduje v Nairobi počítačové školicí středisko pro
mladé a finančně podporuje nadané studenty.
Co se týče forem
příspěvků, tj. způsobů jak finančně přispět, tak se vedle klasické
hotovostní platby na místě objevil také příspěvek formou koupě
symbolického předmětu projektu a také platba telefonem formou DMS.
To je zajímavé zjištění, protože symbolický předmět i DMS platby
jsou organizačně poněkud náročnější, přesto zřejmě přináší ovoce
projektům.
Posledním zjištěním,
kterým chci ukončit tento stručný vhled do mého výzkumu a celé
problematiky, se týká médii, které se využívají pro komunikaci
projektu. Je samozřejmě pravda, že každý věkový segment preferuje
jiné cesty komunikace. Opravdu komplexní komunikačně-mediální mix
by měl ovšem zahrnout, kromě konzervativních médií jako jsou
televize, rádia a tiskoviny také média nová, chcete-li
elektronická. Nestačí však již pouze celkově hovořit o internetu,
jako o něčem obecném, je třeba již separátně řídit samostatně
všechny jeho důležité nástroje. Konkrétně je potřeba opanovat www
stránky a také tzv. sociální sítě typu FACEBOOK. Facebook a
internetové stránky předběhla v popularitě dokonce rádia, a po
součtu FACEBOOKu a stránek se dostanou dokonce i před legendární
televizi. To už jsou výsledky, které opravdu stojí za pozornost.
Doufám, že i jen
tato některá dílčí zjištěn jsou přínosná pro čtenáře tohoto
časopisu a že mohou posloužit jako inspirace pro další řízení
projektů i výzkum samotný. Osobně jsem připraven, po dohodě,
prezentovat celý průzkum obšírněji a jednotlivá doporučení dále
konzultovat.
Autor:
Viktor Korček, MBA -
doktorand studijního programu PhD oboru Veřejné zdravotnictví,
Vysoká škola Sv.
Alžběty v Bratislavě
Člen RC Praha
Mohu se zeptat, jaké bylo studium MBA? Chci si tento titul taky vystudovat, ale chtěl bych nějakou referenci od člověka, který již má tuto zkušenost za sebou...
OdpovědětVymazat