Rotariáni stojí u
mnoha významných humanitárních projektů, které pomáhají měnit
svět, nebo alespoň kvalitu života lidí, kterých se dotknou. Spolu
s časem se mění celý svět, mění se potřeby jeho obyvatel a také se
mění metody řízení projektů a jejich komunikace.
Osobně se již řadu
let věnuji profesionálně poradenství v oblasti managementu a
marketingu firem. Díky těmto zkušenostem jsem však zjistil, že
existují mnohé odborné slabiny v řízení dobročinných projektů a
jejich komunikace, což je velká škoda a ztráta, protože
dobrovolníci na nich pracují velice houževnatě a jejich úsilí si
zaslouží odměnu formou úspěchu projektu.
V rámci svého
doktorského studia jsem realizoval průzkum, jehož cílem bylo
analyzovat a doporučit jak efektivně komunikovat české
zdravotně-preventivní projekty v africké Keni, tak aby lákal
jednotlivce k finančnímu příspěvku. Žádný podobný průzkum na toto
téma a obdobného rozsahu neexistoval, takže bylo potřeba pokládat
i naprosto zásadní otázky. O to však lépe. Získané odpovědi můžeme
velice dobře použít jako inspiraci pro řízení našich projektu a to
jak v Africe, tak i s jistou tolerancí jinde na světě.
Nebudu zde rozebírat
teoretické pohledy na projekty a na změnu světa, raději se podělím
rovnou o malou ochutnávku „ovoce“ výzkumu, tj. o zjištěné
skutečnosti, které mohou každému pomoci řídit a komunikovat
vlastní projekt. Musím ještě uvést, že průzkum měl 250 respondentů
starších 15 let, všichni s pobytem ve městě Beroun.
Prvním zásadním
pozitivním zjištěním bylo, že většina respondentů uvádí, že
v předchozím roce přispěla na nějaký zdravotně preventivní
projekt. Dle očekávání, u
žen to bylo vyšší procento, než u mužů. Celkem to ale bylo plných
58 %.
Na otázku, zda je
pro respondenty přínosem přispět na některý český humanitární
projekt, konkrétně v Keni, tak byla kladná odpověď u 64 %
respondentů. To považuji také za velice pozitivní výsledek,
zvláště když se někdy naše veřejnost prezentuje jako rasisticky
orientovaná a uzavřená.
Co se týče
konkrétního příspěvku na nějaký zdravotně-preventivní projekt
v Keni, však máme skutečný příspěvek pouze u 11 % respondentů. To
je nízké číslo a ukazuje, jak málo je využívaný potenciál vůle
veřejnosti. To je určitě k zamyšlení a také mimochodem
opodstatněním významu mé výzkumné práce.
Nejznámějším
projektem byl uváděn projekt české nemocnice v Itibo,
organizátorem je ADRA a manažerem pan Aleš Bárta. Tento projekt je
známý z médií, televize, novin, dokonce se tam točil i celovečerní
film českého režiséra Zdeňka Trošky. Tento projekt tedy můžeme
brát jako jakýsi nejrozvinutější model a můžeme na něm ukázat
hodně inspirací pro projekty další.
Jako druhý se
umístil „berounský“ projekt pana Jiří Pergla „One More Day for
Children“, který buduje dětský domov a školu pro děti, jejichž
rodiny zničil AIDS.
Třetím nejznámějším
projektem je projekt „Afrika Africe“ Československé církve
husitské, která buduje v Nairobi počítačové školicí středisko pro
mladé a finančně podporuje nadané studenty.
Co se týče forem
příspěvků, tj. způsobů jak finančně přispět, tak se vedle klasické
hotovostní platby na místě objevil také příspěvek formou koupě
symbolického předmětu projektu a také platba telefonem formou DMS.
To je zajímavé zjištění, protože symbolický předmět i DMS platby
jsou organizačně poněkud náročnější, přesto zřejmě přináší ovoce
projektům.
Posledním zjištěním,
kterým chci ukončit tento stručný vhled do mého výzkumu a celé
problematiky, se týká médii, které se využívají pro komunikaci
projektu. Je samozřejmě pravda, že každý věkový segment preferuje
jiné cesty komunikace. Opravdu komplexní komunikačně-mediální mix
by měl ovšem zahrnout, kromě konzervativních médií jako jsou
televize, rádia a tiskoviny také média nová, chcete-li
elektronická. Nestačí však již pouze celkově hovořit o internetu,
jako o něčem obecném, je třeba již separátně řídit samostatně
všechny jeho důležité nástroje. Konkrétně je potřeba opanovat www
stránky a také tzv. sociální sítě typu FACEBOOK. Facebook a
internetové stránky předběhla v popularitě dokonce rádia, a po
součtu FACEBOOKu a stránek se dostanou dokonce i před legendární
televizi. To už jsou výsledky, které opravdu stojí za pozornost.
Doufám, že i jen
tato některá dílčí zjištěn jsou přínosná pro čtenáře tohoto
časopisu a že mohou posloužit jako inspirace pro další řízení
projektů i výzkum samotný. Osobně jsem připraven, po dohodě,
prezentovat celý průzkum obšírněji a jednotlivá doporučení dále
konzultovat.
Autor:
Viktor Korček, MBA -
doktorand studijního programu PhD oboru Veřejné zdravotnictví,
Vysoká škola Sv.
Alžběty v Bratislavě
Člen RC Praha
